Co vlastně znamená to PR?

Musím přiznat, že neustálé vysvětlování svým blízkým, známým i neznámým toho, co to PR vlastně je, mě trochu unavuje. Takže tentokrát snad už naposledy! Na úvod musím říct, pro některé ne tolik zběhlé v oblasti marketingu a komunikace, jednu zásadní věc: Public Relations (PR) NENÍ reklama! Cože?! Tak co to teda je?

K dnešnímu dni existuje více jak 500 různých definic PR, volně přeloženo z angličtiny se jedná o „vazby s veřejností“. V podstatě jde o techniky a nástroje, pomocí kterých společnosti budují a udržují vztahy se svým okolím a veřejností (tedy se svými zaměstnanci, zákazníky, dodavateli, investory, komunitami, a potažmo s celou společností) nahlíží její postoje a snaží se je ovlivňovat. Jedná se o dlouhodobou cílevědomou činnost, která by měla mimo jiné zajišťovat poskytování informací veřejnosti a zároveň získávat zpětnou vazbu. Důležitým aspektem je obousměrnost komunikace.

Mezi praktiky a teoretiky je nejrozšířenější definicí public relations ta, která byla přijata v roce 1978 Institutem Public Relations (IPR). PR činnost je záměrné, plánované a dlouhodobé úsilí vytvářet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a jejich veřejností.

Mnoho lidí si myslí, že PR je novinkou, opak je však pravdou. Public relations vznikají teoreticky se vznikem lidské společnosti, ve větším měřítku však až po 2. světové válce USA v reakci na hlad veřejnosti po informacích, zejména z oblasti politiky, a také v reakci na rozvoj médií.

PR a vztahy s veřejností můžeme zaznamenat už v dávné historii. Vždyť k přesvědčování a formování veřejného mínění ve prospěch vládců docházelo například v antickém Řecku a Římě. Anebo, že už v roce 1809 přijalo britské ministerstvo financí roli tiskového mluvčího v zahraniční politice. V roce 1912 ministr financí Lloyd Georgie vytvořil skupinu lidí, kteří měli za úkol vysvětlovat zaměstnavatelům a dělníkům v různých částech země zavedení nového národního pojištění.

Faktickým dnem vzniku PR bylo vydání knihy Crystalizing Public Opinion (Utváření veřejného mínění) Edwarda L. Bernayse v r.1923. Byla to první učebnice popisující vztahy s veřejností. Další historickou etapou bylo jmenování pracovníků pro vztahy s veřejností u místních úřadů v Anglii za 2. světové války.

Všechny tyto, dnes již historické, milníky vedly v roce 1948 k založení Institutu vztahů s veřejností (IPR) v Londýně. Tento krok následovaly i další země a začaly pomalu, ale jistě formovat národní instituty nebo asociace, což v roce 1955 vyvrcholilo vytvořením Mezinárodní asociace public relations (IPRA), která má v současné době přes tisíc členů ve více než šedesáti zemích světa.

Ani Česká republika nezůstala v tomto ohledu pozadu. V roce 1995 vznikla APRA, tedy Asociace Public Relations Agentur, která má v tuto chvíli 23 členů. A tak se i my můžeme pyšnit mezinárodně uznávanou asociací sdružující píármany a píármanky v Čechách. Tak co? Je vám teď už jasné, že PR není reklama?