Což takhle dát si zavináče?

Je součástí našeho každodenního života. Je součástí naší každodenní komunikace. Bereme ho jako samozřejmost a vůbec o něm nepřemýšlíme. ZAVINÁČ – ten znak, bez kterého elektronická korespondence moderní doby nemůže asi v této chvíli existovat. Kde se ale vůbec vzal? A jak mu říkají sousedé?

Jak moc pamatují tihle zavináči, pane vrchní?
Původ a stáří znaku @ vysvětluje hned několik hypotéz. Jedna z nich říká, že ji začali ve středověku používat mniši ke zkrácení latinského slova „ad“ s významem v, směrem k nebo u. Jiná teorie se zakládá na předpokladu, že se tento znak začal v 15. století používat v různých zemích na jihu Evropy pro vyjádření starých váhových či objemových jednotek. Další teorie říká, že se @ vyvinul postupnou deformací z francouzského „à“ používaného pro vyjádření jednotkové ceny.


Tak mi tam naložte jeden…nebo radši dva, pane vrchní!
V současné době je nejznámější a asi nejrozšířenější užití tohoto znaku v e-mailové korespondenci - v e-mailové adrese oddělující jméno uživatele a doménu či označení počítače. Tento způsob použití „zavináče“ zavedl v roce 1972 Ray Tomlinson. Symbol @ má však mnohem širší využití.

Ve španělsky hovořících zemích se tento znak používá pro zjednodušení psaného projevu přídavných či podstatných jmen, která užitím koncovky - o resp. –a rozlišují mužský a ženský rod. Použitím @ ve slově se vyjádří, že se skutečnost týká obou pohlaví a není tudíž nutné psát dvě přídavná jména zastupující každé pohlaví zvlášť.

V moderní angličtině se i v současnosti symbol @ používá pro vyjádření jednotkové ceny (například „tomatoes @ 50c / pound“ (=rajčata po 50 centech za libru). Jako důsledek jakéhosi současného stylového trendu se @ používá často jako náhrada písmene „a“ s cílem vyvolat zájem. Symbol se stal populárním i v programovacích jazycích jako označení mající různé významy. Využití se našlo i v oblasti architektury, kde @ odpovídá slovu „každý“ - ve smyslu bližšího určení umístění nějakého předmětu v pravidelných délkových rozestupech. Anarchisté používají v online prostředí tento znak jako náhradu za tradiční A v kruhu.

Cesta se zavináčem kolem světa
Zavináče nenajdete nikde jinde než v Čechách a na Slovensku – a to jak toho na talíři, tak toho nepoživatelného. Lidé po celém světě zapojují svou představivost a v symbolu @ nacházejí podobnost s mnoha věcmi, které je obklopují. Se zavináčem byste v zahraničí nepochodili. Protože v Číně do e-mailové adresy píší místo zavináčů „myšky“, v Dánsku „prasečí ocásky“, ve Finsku zase „kočičí ocásky“ nebo „mňau znaky“. Aby ocásků nebylo málo, tak v Nizozemí používají „ocásky opičí“, v Polsku, Slovinsku a Srbsku dávají do e-mailových adres rovnou celé „opice“ (v Německu dokonce „přítulné opičky“). Francouzi v sobě nezapřou lásku ke „šnekům“ a spolu s nimi našli stejnou podobnost ve znaku @ i v Koreji a Itálii. Rusové mají ve svých e-mailových adresách „psy“, Řekové „kachňátka“, Maďaři „červíky“, Thajci „třepotající se červíky“ a Norové „kudrnaté alfy“. V Izraeli posílají „štrúdl“, v katalánsky mluvících oblastech „briošku“, ve Švédsku „skořicový závitek“ nebo „sloní chobot“. Portugalci, Brazilci a Španělé nazývají @ podle staré váhové jednotky. V Turecku v něm vidí „krásné a“ nebo „a s hákem“. A obligátní anglické „at“ mající v tomto případě význam předložky „u“ snad ani není potřeba připomínat. Občas se v anglicky mluvicích zemích používá také pojmenování štrúdl, spirála, vír, cyklón, šnek, opice, kočka, růže, kapusta nebo amfora.

Co říci na závěr? Snad jen…Alt+64 zdar!